Bylo super, že jsem nešel do neznámého prostředí, říká Mario Cartelli k návratu do Třince
Posledních šest sezon nastupoval v nejvyšší domácí soutěži za Plzeň a vypracoval se mezi klíčové muže zadních řad. Ale v rozjetém uplynulém ročníku mu dali představitelé západočeského celku najevo, že s ním v následujícím období nepočítají a bude si muset hledat nové angažmá. Ačkoliv měl Mario Cartelli několik nabídek, dal přednost bývalému klubu a zvolil návrat do Třince. „Už v průběhu roku se ozývali zájemci o mě, ale já jsem nakonec přislíbil působení v Třinci,“ říká.
vyřazovacích bojů. Vše si vynahradil v poslední sezoně, s Plzní dokráčel do semifinále, kde později vypadl se Slavií.Během šestiletého působení ve městě chmelového moku si zvykl na tamní okolí a plánoval, že tady definitivně zakotví. „Na angažmá v Plzni nikdy nezapomenu. Plzeň mi přirostla k srdci. Myslím, že jsem tam odvedl dobrou práci. Narodil se mi tady syn. Máme tam pořád byt, uvažovali jsme, že tady možná zůstaneme,“ vypráví.Po delším čase se Cartelli vrátil na Moravu do Třince. Právě v týmu Ocelářů jako devatenáctiletý hráč debutoval v extralize. Pět let oblékal dres severomoravského celku a pocity z návratu byly v jeho mysli pozitivní. „Bylo super, že jsem nešel do neznámého prostředí. Pár lidí okolo týmu a z vedení jsem tu znal. Měl jsem z toho návratu příjemný pocit. Lidi z klubu se o Vás rychle postarají, hned nám opatřili bydlení,“ vykládá.Pro ofenzivně laděného beka byl návrat do třineckého klubu snažší, jelikož prostředí má dobře zmapované z předchozího působení a věděl, jak to tam chodí. „Mělo to určitý vliv na rozhodování. Přišel jsem do mužstva, kde znám veškeré zázemí, vedoucího týmu, i oba maséry,“ hlásí obránce s deseti reprezentační starty na kontě.Za šest let se kádr Třince obměnil, přesto si Cartelli vybavuje některé spoluhráče, s kterými hrával v jednom týmu. „Z té doby velice dobře znám brankáře Martina Vojtka, Jiřího Polanského a Romana Tomase, který byl teď se mnou v Plzni. Pak ještě Haška a Pavelka, jež s námi trénují,“ přiznává.Máme strašně pestrý program a na každý trénink se moc těším V ročníku 2000-01 odehrál v třineckém dresu nejlepší sezonu v kariéře. Ve 46 zápasech zaznamenal 27 bodů, za 11 branek a 16 nahrávek. „Velice rád na ní vzpomínám. Byla to povedená sezona, aspoň co se týče dosažených bodů, protože se nám nepodařilo postoupit do play off. Výborně nám to sedlo, v útoku hrál Ríša Král se Zadinou a Pletkou. Parádně jsem si to užil. Všechno mi vycházelo, na co jsem sáhl. Snad mi to tam spadlo i z rohu. Ještě jednou bych chtěl něco podobného zažít,“ zavzpomíná.I po dobu strávenou na západě Čech Mario Cartelli z povzdálí sledoval výsledky Třince. „Hlídal jsem, jak na to jsou. Když jsem hrál proti nim, tak jsem se na zápas vždycky dobře připravil. A musím říct, že se mi na ně dařilo a téměř pokaždé jsem jim dal gól. Určitě na dálku jsem jim fandil. Držel jsem palce, když hráli play off, ale ne proti Plzni,“ reaguje.
Naposledy se bek s tvrdou střelou, coby hráč Plzně střetl s Třincem v minulé sezoně v předkole play off, která pro něj skončila vítězně. Vzájemné měření sil bylo pro olomoucké rodáka vždy specifické. „Mělo to náboj. Chtěl jsem se ukázat. Ale nebylo to nic osobního, spíše to bylo takové zdravé soupeření,“ vypovídá.V loňské roce měli Třinečtí hokejisté jednu z nejhorších obran, obdrželi nejvíce gólů ze všech čtrnácti účastníku extraligy. Příchodem Cartelliho by se měla defenziva vyztužit, jenže bývalý zadák Plzně je spíše ofenzivnější typ. „Třinec je známý, že má útočnější mužstvo. Obrana je ale práce celého týmu. A ne to házet jen na obránce, to není pravé ořechové. Loni to byla výjimečná sezona, Třinec hodně branek vstřelil. Letos to bude všechno jinak, aspoň doufám,“ líčí.Oceláři mají za sebou měsíc těžké dřiny. Nabírání fyzických sil jim dává pořádně zabrat. „Je to velice náročné. Máme dva kondiční trenéry, kteří mají perfektně zvládnutou koncepci tréninků. Má to hlavu a patu. Makáme jako šrouby. Teď jsme zrovna na soustředění v Tatrách, jsou to takové malé galeje,“ ozřejmuje.
A jak vypadá náplň suché letní přípravy? „Máme strašně pestrý program. Hodně se běhá a skáče. Chodíme na spinning. Zahrajeme si tenis. Včera jsme podstoupili výšlap na nějakou horu. Na každý trénink se moc těším. Samozřejmě, že nechybí posilování s činkami. V přípravě jsou zařazené různé hry. Využíváme expandery,“ uzavírá.
Martin Vojtek musel oželet pobyt na Krétě, zotavuje se po artroskopii kolena
Třinečtí Oceláři vyrazili koncem minulého týdne na soustředění na středomořský ostrov Kréta, ovšem jeden z členů kádru musel zůstat v domácích podmínkách. Brankář Martin Vojtek do lákavé destinace neodcestoval, neboť se věnuje rehabilitaci po zákroku v oblasti kolena. „Zlobilo to, tak jsem na základě vyšetření musel podstoupit artroskopii,“ přibližuje. Zkušený muž s maskou tak podle vlastních slov s definitivní platností vyřešil problém, který se táhl už z nedávno skončené sezony O2 extraligy. „Během ní jsem koleno ledoval, takže to docela šlo. Po sezoně jsme netrénovali, tak jsem ho nezatěžoval. Se začátkem tréninků se ale ozvalo. Bolelo, takže jsme to museli řešit,“ předkládá sled událostí.
„Raději bych byl zdravý, trénoval s týmem a odjel na Krétu,“ lituje. „Nemůžu mít ale všechno,“ pousměje se s jistou dávkou trpkosti v hlase. Navíc s největší pravděpodobností přijde i o dovolenou mezi dvěma částmi letní přípravy.„Budu muset postupně dohánět manko, takže budu trénovat nejspíš i ve volnu před nástupem na led. Musím všechno nějak skloubit,“ dumá už dopředu, jak využije svůj čas v nejbližších týdnech.Zatím se však poctivě věnuje rehabilitačním cvičením, což u mnoha sportovců zabere více času než klasické tréninky. „Náročné to je,“ přitakává čtyřiatřicetiletý gólman. „Na druhou stranu jsem doma v Přerově s rodinou,“ libuje si. „Všechno zlé je pro něco dobré,“ doplňuje ještě.Jak tedy vypadá v současnosti takový typický den Martina Vojtka? „Dvě hodiny věnuju cvičením, hodinu jezdím na kole a hodinu a půl chodím plavat do bazénu, abych se alespoň trochu udržoval,“ nechává nahlédnout do svého itineráře.Nikdy jsem neměl v brankářské dvojici problémy, neočekávám je ani teďJak následně naznačuje, na startu nadcházejícího týdne se připojí k mužstvu. „V partě to bude lepší než sám,“ těší se. Nicméně zátěž si bude zvyšovat postupně. „Kdybych do toho vletěl hned a běhal jako ostatní, odvařím si koleno znova,“ uvědomuje si.Postupný krůčky se tedy chce dostat do optimální formy a pohody. To bude zcela jistě potřebovat, jelikož jej v brankovišti čeká souboj o místo s Tomášem Dubou. „Není to pro nic nového,“ připomíná paralelu s Romanem Čechmánkem či Radovan Bieglem.
„Pokaždé je to stejné a já s tím nikdy neměl problém. Vždycky jsme si vyšli vstříc a já doufám, že i s Tomášem vytvoříme solidní dvojici,“ věří Martin Vojtek. „Vím, co mě čeká a jsem připravený plnit na sto procent roli, která mi připadne.“Příprava na nový ročník O2 extraligy běží na plné obrátky, nejlepší brankář sezony 2007/2008 má však přece jen trochu času ohlédnout se i za uplynulým hokejovým rokem. „Z mého pohledu se moc nepovedl,“ smutní i s odstupem několika měsíců.
„Měl jsem mnohem větší očekávání. Chtěl jsem potvrdit předloňskou vynikající sezonu,“ přiznává. Při pátrání po příčinách nezdaru volí slova opatrně. Lze poznat, že nenaplněná přání vstřebával obtížně. „Sešla se shoda více okolností, ale víc už o tom nechci mluvit. Přece jen je to minulost,“ uzavírá Martin Vojtek.